Jan Dismas Zelenka (16. října 1679 – noc z 22. na 23. prosince 1745)
Byl český skladatel, jeden z nejvýznamnějších komponistů období vrcholného baroka. Jeho skladby nabízejí pohled do světa jednoho z nejoriginálnějších a nejpozoruhodnějších hudebních géniů. Zelenkova hudba udivuje i po více než 250 letech. Dokonce i pro člověka 21. století je velmi nekonvenční. Zelenkův přínos spočívá především ve specifické, nápadité, vždy překvapující harmonizaci, dokonalosti umění kontrapunktu a originalitě instrumentace. Někdy se mu přezdívá „český Bach.“
Počátky života a vzdělání
Jan Dismas Zelenka se narodil v Louňovicích pod Blaníkem a byl pokřtěn 16. října 1679. Zde se mu pod vedením jeho otce, louňovického kantora a varhaníka, dostalo základů hudebního vzdělání. Vyšší hudební vzdělání nabyl Zelenka v Praze v jezuitské koleji Klementina, kde jsou také od roku 1704 doloženy počátky jeho kompoziční činnosti. Zelenka hrál na violon, tehdy největší a nejhlouběji laděný nástroj z třídy viol, analogický dnešnímu kontrabasu. V roce 1710 nebo 1711 odešel Zelenka do Drážďan, kde se stal violonistou dvorní kapely saského kurfiřta a polského krále Augusta II. Silného. V letech 1716–1719 studoval ve Vídni u věhlasného mistra kontrapunktu, císařského kapelníka Johanna Josepha Fuxe.
Tvůrčí léta a zklamání
Další léta Zelenkova života už nebyla tak šťastná. V roce 1724 zemřel jeho otec. V roce 1733 jmenoval nový saský kurfiřt a polský král August III., proti Zelenkovu očekávání královským kapelníkem Johanna Adolfa Hasse, skladatele oper módního italského stylu. Ačkoli Zelenka byl do určité míry italskými operami rovněž ovlivněn, práce jeho nadřízeného, vyznačující se vyhrocenou popularizací tohoto žánru, nebyla svou úrovní s významem činnosti českého skladatele zcela souměřitelná. Sám Zelenka však v roce 1733 získal post dvorního skladatele. Přes velká zklamání a zhoršený zdravotní stav Zelenka nadále usilovně pracoval. Lze se domnívat, že možná právě kariérní neúspěch uvolnil skladateli ruce pro svobodnou tvorbu a přispěl tak nepřímo k vzniku rozsáhlého díla jedinečných kvalit. Kromě práce komponisty se po celý svůj život věnoval i pedagogické činnosti. Zelenka trpěl chronickou srdeční vadou. Zemřel v noci z 22. na 23. prosince 1745 v Drážďanech na její komplikace a na Štědrý den ráno byl pochován. Jeho hrob na Starém katolickém hřbitově v Drážďanech se nedochoval.