Jan Josef Ignác Brentner: Hymnodia Divina

Detailní popis produktu

Árie ze sbírky Hymnodia divina

Árie ze sbírky Hymnodia divina představují významnou barokní duchovní hudbu s výraznou figurální instrumentací.

Árie na této nahrávce pocházejí ze sbírky Hymnodia divina, která vyšla jako třetí skladatelův opus v roce 1718 či 1719. Sbírka byla dlouho mylně zaměňována s podobně koncipovanou první sbírkou téhož skladatele. Zajímavé je, že skladatel v ní několikrát použil texty, které již dříve zhudebnil. Většina árií jsou da capo, s výjimkou árie Domine, non sum dignus, která je doprovázena sólovým hobojem. Sbírku typicky uzavírá smuteční árie Parce mihi, Domine, v níž jsou zhudebněny vybrané verše ze starozákonní knihy Jób, součásti oficia za zemřelé.

Role figurální hudby v barokní době

V barokní době figurální hudba nedoprovázela pouze mši svatou, ale také vybrané části oficia, nejčastěji nešpory. Figurálně, tedy s doprovodem nástrojů, se prováděly zejména žalmy a Magnificat. Tyto komplety skladeb se kromě samostatných žalmových zhudebnění dochovaly ve sbírkách nejvíce.

Nešpory ve sbírce kostela sv. Kříže ve Vratislavi

Nešpory, jaké uslyšíte, pocházejí ze sbírky kostela sv. Kříže ve Vratislavi, kde byly spartovány Emiliánem Troldou. V době svého vzniku šlo o velmi populární a rozšířenou hudbu. Tyto nešpory, případně jejich části kombinované s dalšími Brentnerovými žalmy, nebo s odlišným Dixit Dominus a Magnificat, se dochovaly nejen v Čechách, ale i například v Drážďanech.

Otázka autorství

Kvůli omezené dostupnosti některých pramenů je těžké s jistotou potvrdit Brentnerovo autorství těchto skladeb. Na základě hudebního stylu a dalších indicií se však Brentnerovo autorství zdá být velmi pravděpodobné.