Jan Dismas Zelenka: Te Deum, Missa Eucharistica, Credo

Detailní popis produktu

Rok 1723 – zlatý rok hudby drážďanského katolického dvoru

Rok 1723 znamenal vrchol hudebního rozkvětu drážďanského katolického dvoru, kdy Zelenka a Heinichen vytvořili řadu klíčových liturgických skladeb.

Rok 1723 bývá nazýván zlatým rokem v hudebním životě katolického kostela při drážďanském dvoře. Ačkoli pravidelné produkce zhudebněných mešních cyklů byly zavedeny už v roce 1721, doba mimořádného rozkvětu liturgických kompozic a jejich provedení v Drážďanech začala skutečně až o dva roky později.

Vliv českých jezuitů a princezny Marie Josefy

Dvorní kostel spravovali čeští jezuité sídlící v Drážďanech a jejich relace do Říma z roku 1723 zvláště zmiňuje vliv hudbymilovné princezny Marie Josefy na tento rozkvět:
„To výjimečné na naší vznešené princezně... je, že o všech nedělích a svátcích po celý rok dodávala ona i její dvůr svou zbožností lesk královské kapli při zpívaných mších a nešporách. A její zbožnost tak vybízela a povzbuzovala přední královské komponisty, aby se zejména o velkých svátcích předháněli, kdo přinese svou skladbou více radosti a kdo předvede více dovedností při komponování zcela nových a výjimečně elegantních mší a nešpor.“

Hlavní skladatelé a významná díla roku 1723

Mnohé z těchto nových děl napsali dvorní kapelník Johann David Heinichen (1683–1729) a jeho zástupce Jan Dismas Zelenka (1679–1745). Právě v roce 1723 napsal Zelenka několik svých nejvýznamnějších duchovních děl, například:

• Lamentationes pro hebdomada sancta (ZWV 54)

• Sbírku dvaceti sedmi responsorií Responsoria (ZWV 55)

• Litaniae Xaverianae (ZWV 154)

• Mešní cyklus, z něhož vznikla Missa Sancti Spiritus (ZWV 4).

V Praze mělo toho roku premiéru také jeho monumentální světské melodrama Sub olea pacis (ZWV 175), napsané u příležitosti korunovace Karla VI.