Pascal Bertin (narozen 1965) je francouzský kontratenorista. Pascal Bertin začal svou pěveckou kariéru ve věku 11 let s Chœur d'Enfants de Paris pod vedením Rogera de Magnee, se kterým vystupoval jako sólista po celém světě a spolupracoval s dirigenty jako Seiji Ozawa, Zubin Mehta a sir Georg Solti. V roce 1988 obdržel jako žák Williama Christieho první cenu za interpretaci barokní hudby od Conservatoire National Supérieur de Musique de Paris. Jako interpret opery a oratoria vystupoval Pascal Bertin s dirigenty a orchestry jako Jordi Savall, Christophe Rousset, Philippe Herreweghe, Marc Minkowski, Emmanuelle Haim, Masaki Suzuki, John Eliot Gardiner, Sigiswald Kuijken, Gustav Leonhardt, Ton Koopman, William Christie, Jean Tubery, Joël Suhubiette, Benoît Haller, Jean-Marc Aymes, Stephan Macleod, Francoise Lasserre, Gilbert Bezina, Konrad Junghanel, Michel Corboz, Thomas Engelbrock, Paul Dombrecht, Eduardo Lopez Banzo, Marcel Ponseele, Herve Niquet, Pierre Cao, Reinhard Goebel, Concerto Koln, Ricercar consort, Freiburgerský barockový orchestr, Akademie staré hudby. Má také rozsáhlou kariéru jako zpěv s různými předními soubory, které se zabývají hudbou středověku a renesance. Mezi tyto soubory patří Huelgas Ensemble, Mala Punica, Daedalus, Doulce Memoire, Clément Janequin, A Sei Voci, Gilles Binchois. Na operních scénách vystupoval v Ženevě, Antverpách, Salcburku, Chicagu, Tokiu, Lille, New-Yorku. Štrasburk, Paříž, Nice, Amsterdam, Marseille, Bologna, Lausanne, Lucembursko, Nancy, Dijon... Pascal Bertin nahrál přes 100 CD z různých období a stylů. Mezi nimi 3 s vokálním jazzovým souborem Indigo, který založil v roce 1987. Je vedoucím katedry staré hudby na Conservatoire National Superieur de Musique et de Danse de Paris a hlasovým pedagogem na Královské konzervatoři v Haagu.
Alt