Bejamin Britten; Arvo Pärt: Choral Works

Detailní popis produktu

Britten a Pärt – Vánoční reflexe v britské a estonské duchovní hudbě

Cyklus A Ceremony of Carols a duchovní skladby Arvo Pärta s vánoční tematikou a hlubokým emocionálním záběrem.

Benjamin Britten – mistrovská oslava vánoční tradice

Benjamin Britten byl zásadní postavou anglické hudby celého 20. století a patřil mezi nejvýraznější skladatele své doby. Jedním z jeho nejslavnějších děl je cyklus A Ceremony of Carols, op. 28, pro vysoké hlasy a harfu.

Významné sborové dílo s tradičními texty

Záhy si získaly velkou oblibu, zařadily se mezi nejvýznamnější anglická sborová díla a patří mezi skladatelovy nejhranější kompozice. Jejich obrovský úspěch vedl k tomu, že si vydavatelství Boosey & Hawkes vyžádalo úpravu celého cyklu pro smíšený sbor.

Jako textová předloha byly použity tradiční anglické texty nejrůznějších koled, pocházejících ze 14. až 16. století.

Hudební jazyk a harfové Interlude

Působivého účinku Britten dosahuje pozoruhodně jednoduchým hudebním jazykem, střízlivou neoklasicistní fakturou a detailní prací se zvukem i vyjádřením emocí. Kromě vokálních částí cyklus obsahuje také jedinečné Interlude pro sólovou harfu, kde je skvěle využito zvukových možností tohoto nástroje i v těch nejjemnějších dynamických odstínech.

Arvo Pärt – duchovní klid v estonském podání

Síla Brittenovy osobnosti byla velkou inspirací pro mnoho dalších komponistů. Jedním z nich je taktéž estonský hudební skladatel Arvo Pärt (* 1935).

Salve Regina – liturgická hloubka a klid

Hymnus Salve Regina pro smíšený sbor a varhany byl zkomponován pro katedrálu v německém Essenu, kde také poprvé zazněl při slavnostní mši 22. května 2002. Jednohlasý chorální zpěv se střídá s homofonními i polyfonními částmi, které vzájemně propojují varhanní plochy.

Ukolébavky s estonskou duší

O poznání rozdílné jsou pak Dvě ukolébavky pro zpěv a klavír či ansámbl. Jsou určeny pro vánoční čas a kromě příslovečného svátečního klidu na nich zaujme také jejich melodika, jejíž původ můžeme hledat v tradiční estonské lidové hudbě.

Staré runické zpěvy, pocházející ještě z pohanských dob raného středověku, se tu totiž mísily s kulturou křesťanskou i slovanskými zvyky. Právě tak i Pärtovy Wiegenlieder v sobě nesou stopy tohoto dávného dědictví.

Sváteční klid a melodická nostalgie

Díky tomu můžeme na těchto ukolébavkách, drobných a zároveň mistrovských dílech, obdivovat onu půvabnou melodiku s trochou nostalgického nádechu vzdálených časů a příjemným vánočním klidem.