27.10.1782 - 27.5.1840
Raný život a hudební začátky
Niccolò Paganini (27. října 1782 – 27. května 1840) byl italský houslista, kytarista a hudební skladatel. Díky svému neobyčejnému talentu je považován za jednoho z největších houslových virtuózů všech dob. Už od útlého věku se učil hrát na housle pod vedením svého otce Antonia Paganiniho, který byl velmi přísný a vyžadoval až sedm hodin denního cvičení. Kromě houslí se od pěti let učil i na kytaru. Od devíti let pravidelně koncertoval.
První úspěchy a život v Luccě
V roce 1801 odcestoval na hudební festival do Luccy, kde měl velký úspěch a rozhodl se zde zůstat. Přestože dostával vysoké honoráře, kvůli zálibě v hazardních hrách se zadlužil a dokonce ztratil své housle. Přítel mu však půjčil svůj nástroj od slavného mistrného houslaře Bartolomea Giuseppe Guarneriho, známého jako del Gesù, který mu nakonec nástroj věnoval. Tyto housle, nazývané „Cannone Guarnerius“, si Paganini velmi oblíbil.
Kariéra a milostný život
Paganini vystupoval na mnoha koncertech po celé Itálii a mezi lety 1805 a 1809 pracoval u kněžny Élisy Bonaparte, se kterou měl i milostný poměr. Od roku 1828 začal koncertovat i mimo Itálii, navštívil Německo, Francii, Polsko, české země, Anglii a Skotsko. V roce 1825 se mu narodil syn Achille z vztahu s Antonií Bianchiovou, se kterou se však nikdy neoženil.
Majetek a pozdní léta
Díky úspěšné koncertní kariéře se Paganini stal velmi bohatým a vlastnil cennou sbírku houslí od nejvýznamnějších mistrů, včetně Antonia Stradivariho a Giuseppa Guarneriho del Gesù. Zemřel v roce 1840 v Nice.