8.4.1708 - 12.11.1778
Život a vzdělání
Jiří Čart (8. dubna 1708 – 1778) byl český houslista, flétnista a skladatel, pocházející z panství rodu Pachtů z Rájova. Hudbu začal studovat v Havlíčkově Brodě, pravděpodobně pod vedením Antonína Ignáce Stamice, a pokračoval v Praze. Kolem roku 1725 se přestěhoval do Vídně, kde hrál v kapele hraběte Jana Jáchyma Pachty z Rájova a studoval u významných dvorních hudebníků jako Johann Anton Rosetter, Franz Joseph Timmer a flétnista Biarelli.
Kariéra a působení
Ve Vídni se seznámil s Františkem Bendou, se kterým v roce 1729 utekl přes Vratislav do Varšavy. V Polsku působil nejprve ve službách starosty Sochaczewa, později v sasko-polské kapele a od roku 1733 v kurfiřtské saské kapele v Drážďanech. O rok později následoval kolegy Quantze a Bendu do pruské dvorní kapely korunního prince Friedricha II., kde působil v Ruppinu, Rheinsbergu a poté v Berlíně a Postupimi.
V roce 1750 vystupoval jako sólista se Společností výkonných umělců (Musikübende Gesellschaft). Kolem roku 1753 mu byly v Paříži vydány sbírky flétnových a houslových sonát s continuem. Po smrti Jana Václava Stamice (1757) se stal členem kurfiřtské kapely v Mannheimu, kde působil až do penzionování v roce 1778.
Dědictví a dílo
Z jeho skladeb se dochovalo jen málo, většinou komorní hudba – koncerty a sonáty pro housle (jedna sonáta vyšla v Paříži v roce 1801). Jeho tria a symfonie zůstaly většinou v rukopise.