Antonín Rejcha: Requiem

Detailní popis produktu

Antonín Rejcha – Missa pro defunctis (Requiem)

Rejchovo znovuobjevené Requiem propojuje dramatičnost a hloubku s koncertním rozměrem mimo liturgii.

Kompozice Requiem během Rejchova pobytu ve Vídni

Rejchova Missa pro defunctis (Requiem) byla zkomponována během skladatelova pobytu ve Vídni mezi roky 1802–1808. Dílo bylo dlouho považováno za ztracené. Teprve téměř půldruhého století po Rejchově smrti vzniklo několik prací, které do historie této skladby postupně vnášely jasno.

Zásluha české muzikologie

Nemalá zásluha na znovuobjevení a uznání Rejchy náleží českým muzikologům (Jiří Vysloužil, Olga Šotolová).

Význam Rejchova Requiem v kontextu dějin

V literatuře je Rejchova Missa pro defunctis označována jako spojovací článek mezi Requiem Mozartovým a Messa da Requiem Hectora Berlioze.

Koncertní charakter mimo liturgii

Skladba byla komponována pro koncertní sál, nevázala se tedy na liturgický účel a především ve sborových částech a úloze orchestru se v ní prozrazuje Rejchův vliv.

Dramatičnost a inovace

Smysl pro dramatičnost, který byl Rejchovi upírán v jeho operách, se projevuje v tomto díle v řadě nekonvenčních prvků.

Instrumentace a orchestrální charakter

V orchestru tvoří hlavní složku smyčcové nástroje, dechové nástroje vyvažují jejich zvuk a jsou použity ve vypjatých momentech či se zvukomalebným účinkem.

Role dechových nástrojů

Skladatel jim přiděluje menší sóla nebo je zdvojuje s vokálními hlasy.

Novodobé uvedení a edice díla

Stanislavem Ondráčkem vypracovaná rekonstrukce Rejchova Requiem byla provedena 12. února 1986, s největší pravděpodobností jako světová premiéra.

Moderní edice Amy Goodman Weller

Novou edici Rejchova Requiem na základě autografu a dalších pramenů, s chybějícími takty rekonstruovanými podle dochovaných partů a včetně nalezené části Cum sanctis, připravila Amy Goodman Weller (Middleton: A-R Editions, 2008). Tato edice se stala základem nového nastudování a této nahrávky.